Je mi 54 let a chtěla bych Vám ukázat co umím.
Jako malá holka jsem měla pocit, že vlastně nic neumím. Snad jen hrát na klavír, protože mě k tomu vedl dědeček.
Když jsem se v osmé třídě měla rozhodnout, čím chci být, já měla jasno. Chtěla jsem učit hudbu nebo pracovat v mateřské školce. Jenže rodiče a školní výchovná poradkyně měli jinou představu. Byla jsem totiž průměrná žačka, na vysvědčení se objevovaly trojky docela pravidelně.
„Řemeslo. Jedině s tím se uživíš,“ říkával tatík. A ostatní jen přikyvovali.
O jakém řemesle bude řeč, bylo vlastně už rozhodnuto. Už ve dvanácti letech jsem si na starém šlapacím stroji ušila halenu, kterou si obatikovala na fialovo. A tak bylo jasno. Budu krejčová!
A protože se mi vždycky líbilo, jak se holky oblékají a strojí, volba padla na dámskou krejčovou pro zakázkovou výrobu.
Učňák byl fajn a šití mě bavilo. Později jsem si dodělala i maturitu, abych se naučila i stříhat a řemeslo měla to kompletní.
Zakázková výroba měla své kouzlo. Každá zakázka byla trochu jiná a někdy představovala pořádnou výzvu. Nápady zákaznic bývaly někdy opravdu bláznivé, ale vždy odcházely spokojené. Tak to mám dodnes. Móda už nezná hranice a může se cokoliv.
A to je přesně svět, ve kterém se cítím dobře.
Mám ráda poctivou práci. Věřím totiž, že právě za ní stojí povedený model. Nápad je začátek, trpělivost a zkušené ruce dokážou vytvořit něco výjimečného a jak já říkám čučavého.
A co všechno dělám? Nejen že šiju nové věci. Dámské i pánské, obyčejné i pořádně ulítlé. Pro mladé, odvážné i konzervativní. Zkrátka podle toho, na co má kdo odvahu. Každý kus je model a další takový už nikdy nebude.
Ale když v second handu objevím nějaký hadřík, který mi padne do oka a vidím v něm potenciál na další parádní model, naváhám a jdu do toho. Takový kousek si říká o druhou šanci. Tvořit se dá z nového i starého. Z velké role látky, ale i z malých zbytků.
Ale to už posuďte sami v galerii.
Za to, že jsem se rozhodla ukázat světu co umím, vděčím svému synovi. A protože má ve svém jméně hned čtyři písmena P, vznikl název Four P. Logo i jméno tedy patří jemu. A já se starám o to, aby pod touto značkou vznikaly zajímaví věci.
Za to, že jsem se rozhodla ukázat světu co umím, vděčím svému synovi. A protože má ve svém jméně hned čtyři písmena P, vznikl název Four P. Logo i jméno tedy patří jemu. A já se starám o to, aby pod touto značkou vznikaly zajímaví věci.